Hoří, má panenko ... tentokrát v Arnoštovicích
Článek z poloviny května z Deníku pro Východočeský kraj s názvem Hoří, má panenko. Ale mám vůbec v čem jet k požáru?, vzbudil ve svém internetovém vydání značný čtenářský ohlas. Do místy bouřlivé diskuse se zapojili hlavně dobrovolní hasiči, kteří často se smutkem komentovali poněkud nešťastnou situaci dobrovolných hasičů. „Dobrovolní hasiči nejsou chlapi s pivem v ruce,“ píše jeden z nich, „naše odbornost stoupá, profesionály dokážeme v mnohém zastoupit. Horší je to s tou zmiňovanou technikou. K tomu by se měla postavit čelem obce a města.“ Hasiči pardubického kraje si stěžovali na nedostatečné technické vybavení a na skutečnost, že oděv – „mundůr“ zdědili po kolegovi, který se do něho prostě nevešel. Že boty občas tlačí a přilbice leze do očí, si „dobráci“ už zvykli. Tak je to u Pardubičáků. A co naši dobrovolní hasiči?
Co jste hasiči ...
Když se ve vsi nebo na maloměstě něco děje, velmi často to mají na svědomí hasiči. Sbírají železný šrot, stavějí májku, pořádají dětské dny, námětová cvičení ... Na jejich závody chodívá více lidí, než na kopanou.
S financováním činnosti to mají podobné jako jiné spolky, něco přihodí stát z dotací, něco kraje, nemálo přispívají města. Některé SDH využívají granty, shánějí sponzory. I přes množství brigád a akcí, které pořádají, na úkor vlastního volného času, je členská základna v našem okrese poměrně stabilní už několik let. Jak jsme se letos přesvědčili na Okrskové hasičské soutěži pro okrsek Heřmaničky v Arnoštovicích, stoupá počet mladých hasičů. Mladí hasiči jsou druhou nejpočetnější dětskou organizací v republice. Sdružení nemá zapotřebí vymýšlet nějaké speciální metodické „fígle“, jak často ještě předškoláky přitáhnout do svých řad. Přivedou je většinou rodiče, také hasiči. Z hašení hořícího domečku z papíru vznikají nová dětská přátelství, posiluje se odvaha a rozhodnost a smysl pro týmovou práci, kde každý má své nezastupitelné místo.
My jsme sbor dobrovolných hasičů ...
Okrsková soutěž pro okrsek Heřmaničky, konaná v sobotu 23. května přilákala na louku za Arnoštovice snad všechny příznivce SDH. Mohlo za to snad hezké počasí, snad dobré pivo a klobásky ze stánku, ale hlavně přesvědčení se o zdatnosti a rychlosti našich dobrovolných hasičů. Ti opět nezklamali. Hasičská družstva z pořádajících Arnoštovic, dále z Heřmaniček, Velkých Heřmanic, Ješetic a Smilkova, si vedla v disciplínách velice dobře, v několika případech sice ztrácela body drobnými prohřešky při„pořadovce“, což divákům vynahradila předvedením perfektních útoků.
V závodě družstev žen v kategorii Ženy mladší se na špičku probojovaly ženy ze SDH Smilkov, druhé skončily ženy ze SDH Velké Heřmanice, třetí místo obsadily ženy ze SDH Heřmaničky. V kategorii Ženy starší uspěly ženy ze SDH Arnoštovice.
V kategorii Muži mladší překvapil SDH Smilkov, který porazil dvě družstva SDH Ješetice, z nichž jedno dělilo od konečného získání putovního poháru (SDH Ješetice zvítězil v předchozích dvou letech v Okrskové soutěži ) právě vítězství SDH ze Smilkova.
Publikum ocenilo potleskem také jednotlivce, kteří zdolávali disciplínu v běhu na 100 m přes překážky. Mezi ženami zvítězila Lenka Racíková (SDH Smilkov), druhá se umístila Hana Cmíralová (SDH Velké Heřmanice), třetí skončila Olga Opičková (SDH Smilkov). Mezi muži se v této disciplíně nejlépe umístil Ladislav Šplíchal (SDH Velké Heřmanice), druhé místo obsadil Martin Korous (SDH Heřmaničky), třetí nejrychlejší byl Jan Bubník (SDH Smilkov).
Na závěr odpolední akce předvedli mladí hasiči přímo ukázkové hašení požárního domečku. Sotva plameny dohasly, obrátili malí hasiči hadice proti sobě a své kolegy pořádně pokropili.
Promyšlená byla také doplňková soutěž, ve které vždy čtyřčlenné hasičské družstvo skákalo v pytlích a proudem vody sráželo ze stolu plastové kelímky.
Vyhlášení výsledků zkazil jen výpadek elektrického proudu, rozhodčí si ale vypomohli svými hlasivkami. Elektriku se „podařilo nahodit“, proto nic nebránilo večerní hasičské zábavě v Arnoštovicích. Odpolední rivalita mezi hasiči jako by byla při písničkách Poprasku, které zněly arnoštovickou hospodou, zapomenuta.
Jana Spálenková
Hasičská zábava
samozřejmě následovala hned potom a byl to lidově řečeno ješetickým nářečím "hustej cajmrsk". Bavit se přišlo tolik lidí, že židle nezůstala volná (ani ta barevná), u výčepu bylo pořád plno a pípa se nezastavila. Oslavovat přišli samozřejmě i naši stateční, výjimeční, prostě skvělí hasiči (kterým admin Luky i redaktorka Janča fandili zběsile ze zálohy občerstvujícího stánku, coýž ale nevadilo, aby je Pták a Dzum o průběhu informovali- a vždy při tom pívko vychlemtli:-) , ale i ostatní zástupci hasičských družstev.
Hasičská soutěž
V sobotu 24.května (na Janiččin svátek) uspořádali ješetičtí hasiči na plácku v Radíči okrskovou soutěž. Světe div se- po mnoha pivech, vydatném lohnění paňáků (jehož se ovšem nezdráhali ani rozhodčí) naši kluci bojovali statečně a zvítězili. Více o obdivuhodných skocích přes překážky, balancování na kladině, svíjení a rozmotávání hadic, startování stříkací mašiny napsal v rubrice hasiči Ondra Vacek
Hasičské cvičení v Miličíně
Taktéž dne 5.7. nás ješetičtí hasiči budou reprezentovat v Miličíně, jedná se o soutěž či co. Takže jim přijďte fandit. Více info podá Ondra Vacek(721982736) nebo Honza Hrubant (736267939).
V sobotu 24.5.2008 se uskutečnila Okrsková hasičská soutěž pro okrsek Heřmaničky. Letos byla v Ješeticích.
Už od brzkého rána ješetičtí hasiči připravovali soutěž.Přípravy byly náročné a bez pomoci členů by se tato soutěž jen těžko zvládala.
Po 12. hodině nastoupilo 13 družstev,hlavní rozhodčí a starosta SDH Ješetice předali diplomy, například za příkladnou práci ve sboru.Potom se vše odstartovalo.Celkem byli tři disciplíny- pořadová příprava,běh na 100m a útok.U pořadové přípravy záleželo hlavně na povelech velitele družstva a na obratech.Běh na 100m neboli štafeta se skládala z bariéry, lávky a z rozdělovače, musela se proběhnout v co nejkratším čase. Útok byl na celé soutěži nejzajímavější,družstva měla za úkol sestřelit dvě plechovky.Hasičům přálo velmi pěkné slunečné počasí.Po skončení těchto disciplín následovala další soutěž, kterou vymysleli pořádající , tedy Ješetice. Za úkol bylo co nejrychleji překutálet velký balík 2krát okolo stolu a rychle se vrátit zpět. Při této zábavné soutěži se všichni zasmáli.Vítěz si odnesl basu Plzně. Potom se předvedli naši nejmladší hasiči, kteří měli za úkol uhasit hořící domeček. I když ho nezachránili včas, bylo vidět, že máme mladé a schopné hasiče. Po uhašení domečku jako každoročně dětí obrátily proudnice proti sobě, nikdo nezůstal suchý. Po mladých hasičích následovalo vyhodnocení soutěže.Uvádím vám první tří místa:
1.místo SDH Ješetice
2.místo SDH Heřmaničky
3.místo SDH Velké Heřmanice
I ostatní družstva předvedla úctyhodný výkon, i když letos se jim to nepovedlo tak, jak by si to představovala.
Doufám,že na soutěž nezanevřou a příští rok se zase jinde sejdeme minimálně ve stejném počtu jako letos.
Po skončení soutěže následovala zábava s kapelou Klasik.V Kulturním domě Ješetice jsme se sešli v hojném počtu a družstva oslavovala své výkony až do pozdních hodin.
Děkujeme za pomoc všem hasičům a jejich rodinným příslušníkům při přípravách a průběhu soutěže. viz. fotogalerie
Za SDH Ješetice Ondřej Vacek
Sbor dobrovolných hasičů Ješetice
Historie SDH
Sbor dobrovolných hasičů je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást názvu většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů.
V mnoha zemích dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů a činnost hasičských útvarů průmyslových a podobných firem. V Česku příspěvkové profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky, Dobrovolné sbory jsou právně samostatné, třebaže se sdružují v profesních sdruženích a bývají sponzorovány obcemi nebo firmami.
Kromě hašení požárů zasahují hasiči, včetně dobrovolných, obvykle také v případech povodní, jiných živelných pohrom, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách, technické pomoci a jiným mimořádných událostech. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí.
Hasičské sbory jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce, podobně jako Sokol, myslivecké a lidové umělecké sbory, místní fotbalové kluby atd. Soutěže v hasičském umění jsou nyní označovány jako požární sport.
Za první dobrovolný hasičský spolek na území Rakousko-Uherska a tedy i Česka bývá označován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850. [1] [2]
Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska
V Česku dobrovolné hasičské sbory zastřešuje Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. Provozuje vlastní web a od roku 1989 vydává čtrnáctideník Hasičské noviny.
Sdružení dobrovolných hasičů ČMS spolupracuje s Folklorním sdružením České republiky, v únoru 2001 spolu tato sdružení uzavřela smlouvy, které je zavazují navzájem propagovat a podporovat svoje akce.
V červnu 2006 sdružení uzavřelo smlouvu s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava o spolupráci v odborné a studijní oblasti, například zadávání témat diplomových prací a exkurze.
SDH ČMS provozuje i dvě školy:
Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem
Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích u Opavy
Pod patronací SDH ČMS je také Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, což je hasičské muzeum (oproti tomu Hasičské muzeum v Ostravě je zřízeno městem Ostravou a za výrazného přispění pracovníků magistrátní požární inspekce).
Sbory dobrovolných hasičů v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota, sbory na Moravě včetně moravského Slezska Moravská hasičská jednota.
Hasičská vzájemná pojišťovna
S tradicí hasičského dobrovolnictví souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, založená roku 1900 a obnovená roku 1992. Většinu jejích akcií vlastní dobrovolní hasiči. Akcionáři mají akcie na jméno.
Právní rámec
Podle § 68 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Z právního hlediska tedy jednotka, kterou podle tohoto zákona zřídí obec, není totožná s občanskými sdruženími, jimiž většinou jsou sbory dobrovolných hasičů, ale prakticky bývá nejčastěji obcí jmenována po dohodě s těmito dobrovolnickými spolky a z jejich členů – obec však musí zřídit jednotku i v případě, kdy v obci žádné dobrovolné sdružení není. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
Jednotek složených ze členů dobrovolných sborů se týkají tytéž zákony jako profesionálních sborů, konkrétně
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění dalších zákonů, např. 237/2000 Sb.
Zákon č. 238/2000 Sb., o hasičských záchranných sborech
Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému
Zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
a prováděcí vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti, odškodnění za poškození na zdraví atd.
Sbory dobrovolných hasičů ve Středočeském kraji
Jednotku sboru dobrovolných hasičů obce je podle § 68 zákona č. 135/1985 Sb., o požární ochraně, povinna zřídit každá obec. Mnohé obce jich zřizují více. Své sbory dobrovolných hasičů zřizují též některé průmyslové, dopravní a jiné firmy.
Většina sborů má ve svém názvu buď celá slova Sbor dobrovolných hasičů nebo jen zkratku SDH, některé sbory však mají názvy tvořené jinak.
Sbory dobrovolných hasičů v Česku zastřešuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS), sbory v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota.
Sbory jsou označeny šesticiferným evidenčním číslem (první trojčíslí odpovídá okresu) a podle své velikosti, významu a vybavení se člení do kategorií: největší sbory bývají v kategorii II, jiné významnější sbory v kategorii III, malé sbory v kategorii V a podnikové v kategorii VI.
Zdroj: Wikipedia
Kdy naši hasiči pomáhali
Hoří!
Ješetice. Horkou chvilku zažil 17. srpna večer řidič kombajnu v Ješeticích. Při sekání vznikl požár a čerstvě posekaná sláma začala hořet. Díky včasnému hašení lopatami, o které se s pohotovostí postarali místních obyvatelé, rychlému spuštění požárního poplachu a zásahu sborů dobrovolných hasičů nejen z Ješetic, se oheň neměl šanci rozšířit na okolní pole ani do blízkého lesa.
Je třeba zdůraznit pravidelné brigády a schůze našich hasičů.
Pod vedením Jana Hrubanta vykonávají svou práci dobře.
A jak je to u profesionálů?
Historie
První placený hasičský sbor byl na českém území založen už v roce 1853 v Praze. Hlavní odpovědnost za hašení požárů ale ležela od 2. poloviny 19. století až do druhé světové války na dobrovolných hasičských sborech měst a obcí.
Za první Československé republiky existovaly veřejné (komunální) požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. V ostatních městech a obcích využívali starostové předpisy prakticky převzaté z Rakouska-Uherska. Ty umožňovaly přenášet zodpovědnost starostů za hašení požárů na dobrovolné hasičské sbory. Jejich materiální potřeby však kryly jen částečně. Někde byly dobrovolné hasičské sbory posíleny městským zaměstnancem zastávajícím funkci strojníka popřípadě velitele.
Uvedený stav ale samozřejmě neodpovídal potřebám průmyslového státu v dobách míru, tím spíše za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu - veřejné (městské) požární útvary se v Německu nazývaly požární policie a byly jednotně řízeny ministerstvem vnitra. Asi v roce 1942 byl i v protektorátu ustaven pluk (Regiment) požární policie Čechy - Morava. Mužstvo pluku tvořili čeští četníci a příslušníci finanční stráže, kteří byli k pluku přeloženi a důstojníci. To byli němečtí inženýři, kteří po vystudování ještě absolvovali dvouleté učiliště požární policie v Berlíně Eberswalde. Pluk podléhal administrativně velitelství četnictva v protektorátu; jeho nasazování do akcí a výcvik řídila říšská místa. Po skončení války se mužstvo bývalého pluku požární policie většinou vrátilo zpět ke svým původním jednotkám.
Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti ministerstva vnitra (jemuž také příslušel nejvyšší dohled a řízení), plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory (místní, okresní a krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání musely ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad 50 000, nebo i obce menší, pokud tak rozhodl krajský národní výbor. Velitel hasičstva veřejného a závodního byl oprávněn při zásahu činit potřebná opatření jménem příslušného národního výboru. Příslušníci hasičstva ve službě pak požívali ochrany veřejného činitele.
K zásadní reorganizaci požární ochrany dochází zejména v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce 1953. Na jeho základě se výkonnými jednotkami požární ochrany staly veřejné a závodní jednotky a požární ochrana byla budována na principech vojensky organizované složky. Odpovědnost za požární bezpečnost měly podle své příslušnosti národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra. Všeobecné řízení požární ochrany a dozor na ní příslušel ministru vnitra, který tuto pravomoc vykonával prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru a jejich místních orgánů.
Přijetím nového zákona o požární ochraně v roce 1958 však došlo k postupné decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně. Organizace státního požárního dozoru byla tímto zákonem zcela rozbita. Státní orgány požární ochrany byly podřízeny orgánům národních výborů, které nebyly odborně na výši a celá řada státních funkcí byla předána dobrovolné organizaci Československý svaz požární ochrany.
60. léta jsou proto charakterizována snahou o zavedení nové právní úpravy požární ochrany.
.
Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelních pohromách, či zásahy pomocného charakteru jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod.
Profesionální jednotky požární ochrany svou akceschopností postupně nahrazovaly některé druhy technických služeb a přebíraly stále větší kompetence v oblasti přípravy státu
a jeho orgánů na mimořádné události a v provádění samotných záchranných a likvidačních prací během mimořádných událostí. Této skutečnosti bylo nutné přizpůsobit právní úpravu a organizaci. Již v roce 1985 došlo k vydání zákona o požární ochraně, který přes své novelizace zůstává dosud v platnosti. Tento zákon mj. stanovuje základní povinnosti fyzických osob a firem v oblasti požární ochrany a vymezuje kompetence hasičů při dozoru nad dodržováním těchto povinností.
Proces změn v úkolech a charakteru činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, který svůj současný název získal v roce 1995, vyvrcholil na přelomu tisíciletí, kdy byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. V souvislosti s tím byly Parlamentem ČR projednány a schváleny nové zákony.
Role hasičů dnes
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna
logistiky Olomouc.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR